studoval slovanskou filologii, romanistiku a filosofii na FF UK (promoval 1931), absolvoval studijn� pobyty v Pa��i, Berl�n� a Freiburgu, kde se sezn�mil s E. Husserlem, E. Finkem a M. Heideggerem.
Od t� doby se stala fenomenologie jedn�m ze z�klad� jeho filosofie.

st�edo�kolsk� profesor v Praze,

tajemn�k �esk� ��sti Pra�sk�ho filosofick�ho krou�ku,

jeden z inici�tor� Husserlovy n�v�t�vy v Praze roku 1936,

tajemn�k Jednoty filosofick�,

habilitov�n na FF UK.

Po 2. sv�tov� v�lce p�sobil na FF UK v Praze a PedF MU v Brn�, po �noru 1948 byl vysoko�kolsk�ho m�sta zbaven.

pracoval v �stavu T. G. Masaryka,

pracoval ve V�zkumn�m �stavu pedagogick�m,

pracoval v Pedagogick�m �stavu J. A. Komensk�ho �SAV,

pracoval ve Filosofick�m �stavu �SAV v Praze,

jako profesor filosofie (jmenov�n 1966) se vr�til na FF UK,

byl donucen op�t opustit universitu,

ve starobn�m d�chodu.

p�ipojil se k protestu proti v�zn�n� hudebn�k� skupin The Plastic People of the Universe a DG 307.

pokra�oval v soukrom�ch p�edn�k�ch a semin���ch, je� dostaly pojmenov�n� Pato�kova universita.

signat�� Charty 77 (1.1.1977) a jeden z prvn�ch t�� mluv��ch (s Ji��m H�jkem a V�clavem Havlem)

Chartu 77 ch�pal jako spole�enstv� ot�esen�ch, jeho� c�lem je p�ekonat bezpr�v� a vytvo�it spole�nost, kter� by uzn�vala lidsk� pr�va a poskytovala v�em ob�an�m mo�nost nepok�iven�ho mravn�ho r�stu. N�sleduj�c� policejn� perzekuce usp�ila jeho n�hlou smrt v b�eznu 1977 (Zem�el na n�sledky v�slech� na StB).

Jeho poh�eb, jeho� pieta byla ru�ena komunistickou bezpe�nost� (ter�nn� motorky na poli vedle h�bitova, lety vrtuln�ku nad h�bitovem, legitimov�n� ��astn�k� apod.) se stal demonstrac� proti komunistick�mu re�imu.

Ve sv�m filosofick�m d�le navazuje Pato�ka na my�lenkovou tradici J. A. Komensk�ho, T. G. Masaryka a E. Husserla, vyzna�uj�c� se snahou o zakotven� mravn�ho rozm�ru �lov�ka ve v�ku, kter� tento rozm�r pop�r�. Vych�z� z Husserlovy fenomenologie, kterou v�ak modifikuje podn�ty Heideggerovy ontologie. Zam��uje se na anal�zu a popis "p�irozen�ho sv�ta" (P�irozen� sv�t jako filosofick� probl�m, 1936, 1970, 1992), hled� jeho metafyzick� z�klady a zkoum� vz�jemnou z�vislost a souhru lidsk� existence a sv�ta.

Posl�ze dosp�v� k fenomenologick� filosofii, kter� ch�pe existenci v duchu trojice z�kladn�ch existenci�ln�ch pohyb�:

• pohyb sebezakotvenďż˝ (ďż˝lovďż˝k pďż˝ijďż˝mďż˝ situaci, do kterďż˝ je vrďż˝en, a je pďż˝ijat druhďż˝mi jako ďż˝lovďż˝k),
• pohyb sebezbavenďż˝ prodlouďż˝enďż˝m - pohyb prďż˝ce, ďż˝ivotnďż˝ho obstarďż˝vďż˝nďż˝ (ďż˝lovďż˝k si v��mďż˝ pouze vďż˝cďż˝, kterďż˝ mu mohou slouďż˝it, kterďż˝ "prodluďż˝ujďż˝" jeho moďż˝nosti, druhďż˝ lidi i sebe sama chďż˝pe jako pďż˝edmďż˝t uďż˝itku, se kterďż˝m lze manipulovat),
• pohyb sebenalezenďż˝ (ďż˝lovďż˝k pďż˝esahuje svďż˝t okamďż˝itďż˝ danosti a dokďż˝e se vztahovat ke svďż˝tu jako celku, odmďż˝tďż˝ ��t anonymnďż˝ konzumnďż˝ ďż˝ivot, je si vďż˝dom vlastnďż˝ koneďż˝nosti a zodpovďż˝dnosti za vlastnďż˝ ďż˝ivot, kterďż˝ ho vede k platďż˝nskďż˝ "p��i o duďż˝i" jako k tomu nejdďż˝leďż˝itďż˝j��mu, oďż˝ mďż˝ usilovat).

d�lo:
V posledn�m obdob� sv�ho v�voje se Pato�ka ocit� pod v�razn�m heideggerovsk�m vlivem, v Kac��sk�ch esej�ch o filosofii d�jin (Mnichov 1980, Praha 1990) zd�raz�uje v�znam ob�ansk� svobody a zodpov�dnosti jako z�kladn�ho p�edpokladu pln� lidsk� existence, ��m� navazuje na Masarykovo propojen� filosofie a politiky, kter� pak napl�uje i vlastn�mi ob�ansk�mi postoji a aktivitami.

Psal i studie divadelnick�, liter�rn� a historick�, v�znamn� byla jeho �innost edi�n� a p�ekladatelsk� (G. W. Hegel: Fenomenologie ducha, 1960, Estetika I-II, 1966).

z dal��ch d�l:
�esk� vzd�lanost v Evrop� (1939), Sokrates (1947, 1990), Platon (1948, 1991), Aristoteles (1949, 1994), J. A. Komensk�. N�stin �ivota a d�la (spoluautor, 1957), Aristoteles, jeho p�edch�dci a d�dicov� (1964), Negativn� platonismus (1990), T�i studie o Masarykovi (1991), Evropa a doba poevropsk� (1992).

Pato�kovo d�lo i jeho mimo��dn� osobnost v�razn� ovlivnily soudob� �esk� my�len�, zejm�na v kruz�ch nez�visl� inteligence a disentu 70. a 80. let. K jeho po�etn�m ��k�m pat�� mj. V�clav B�lohradsk�, Ladislav Hejd�nek, Erazim Koh�k a Radim Palou�, z jeho ideov�ho odkazu vych�z� i V�clav Havel.

Po Pato�kov� smrti vyd�no postupn� v samizdatu 27 svazk� Archivn�ho souboru prac� Jana Pato�ky. 1990 z��zen p�i Filosofick�m �stavu �SAV (AV �R) Archiv Jana Pato�ky (v �ele s I. Chvat�kem), pe�uj�c� o vyd�v�n� Pato�kov�ch spis�.

souvisej�c� texty:

Jan Pato�ka

Charta 77 - nekrolog k �mrt� prof. Jana Pato�ky

Jan Pato�ka: O povinnosti br�nit se proti bezpr�v�

ud�losti roku 1968

Normalizace

Disent

autor textu: Pavel Zv��ina

pouďż˝itďż˝ literatura: 26,12