 |
 |
|
|
|
| St�tn� bezpe�nost (StB) |
|
Posl�n�m St�tn� bezpe�nosti je chr�nit socialistick� st�tn� (Z�sady pro uspo��d�n� ��d�c� �innosti ve Sboru n�rodn� bezpe�nosti, 1966) |
|
St�tn� bezpe�nost byla tajn� politick� policie. Pat�ila k hlavn�m pil���m komunistick�ho re�imu u n�s. Po celou dobu existence totalitn�ho re�imu zasahovala svou �innost� do osud� statis�c� ob�an� a do �ivota cel� �eskoslovensk� spole�nosti. |
|
St�tn� bezpe�nost vznikla v roce 1945 jako sou��st nov�ho pov�le�n�ho policejn�ho apar�tu - Sboru n�rodn� bezpe�nosti (SNB). Postupn� ji v�ak ovl�dla KS�, a� se stala jej�m mocensk�m n�strojem na cest� k uchopen� moci. Po �norov�m p�evratu v roce 1948 se pod�lela na upev�ov�n� moci komunistick�ho re�imu a chr�nila ho a� do jeho zhroucen�. Existence St�tn� bezpe�nosti byla ofici�ln� utajena a v z�konech o Sboru n�rodn� bezpe�nosti byla definov�na jen jako jeho sou��st. Nikde se tak� konkr�tn� neuv�d�lo, co je jej�m posl�n�m a z jak�ch slo�ek se skl�d�. Byla ��zena jen rozkazy a na��zen� ministra vnitra. St�tn� bezpe�nost tvo�ily tyto z�kladn� slo�ky:
Dal��mi sou��stmi St�tn� bezpe�nosti byly:
St�tn� bezpe�nost m�la sv� pobo�ky v ka�d�m kraji a okrese. ��zena byla ministerstvem vnitra. V dob� federace ji ��dilo Feder�ln� ministerstvo vnitra. �kolov�na byla stranick�m apar�tem. Agenturn� s� Aby mohla plnit svou �lohu systematick�ho dozoru nad celou spole�nost�, budovala rozs�hlou agenturn� s�. Tu tvo�ili dobrovoln� �i p�inucen� spolupracovn�ci:
Po�ty p��slu�n�k� StB V roce 1947 nastoupilo ke St�tn� bezpe�nosti 116 nov�ch p��slu�n�k�. O dva roky pozd�ji nastoupilo u� 2.733 nov�ch p��slu�n�k�. V polovin� pades�t�ch let m�la StB v�ce ne� 8.000 zam�stnanc� a na konci roku 1989 v�ce ne� 12.000. |
�innost St�tn� bezpe�nosti St�tn� bezpe�nost m�la za �kol bojovat proti "vn�j��mu" a "vnit�n�mu" nep��teli, zabra�ovat �nik�m st�tn�ho, hospod��sk�ho a slu�ebn�ho tajemstv�. P��slu�n�ci StB byli umis�ov�n� na zahrani�n� zastupitelsk� ��ady, odkud dohl�eli na pr�b�h n�v�t�v �eskoslovensk�ch delegac�, hromadn�ch v�prav i jednotlivc� v cizin� (p�edev��m t� z�padn�). Mezi z�kladn� pracovn� metody St�tn� bezpe�nost pat�ily provokace, �nosy, atent�ty, vyd�r�n�, zastra�ov�n�, psychick� teror. Teror pades�t�ch let V 50. letech - pod vlivem sov�tsk�ch poradc� a se souhlasem nejvy���ho politick�ho veden� - St�tn� bezpe�nost vyr�b�la nep��tele lidov� demokratick�ho z��zen� a likvidovala je v politick�ch procesech. P�i vy�et�ov�n� pou��vala fyzick� n�sil� - brut�ln� bit� a mu�en� elektrick�m proudem, no�n� v�slechy, dlouhodob� pobyt v samotce, odep�r�n� sp�nku, pit�, potravy aj. Fyzick� n�sil� doprov�zel psychick� teror - poni�ov�n� lidsk� d�stojnosti, vyhro�ov�n� zat�en�m rodinn�ch p��slu�n�k�, fingovan� popravy, apelov�n�m na komunisty aby p�izn�n�m "pomohli stran�" apod. Fyzick� a psychick� t�r�n� se nevyhnulo ani �en�m! A� do Stalinovy a Gottwaldovy smrti St�tn� bezpe�nost disponovala obrovskou moc�, kter� byla v�cem�n� nekontrolovateln�. Postihovala v masov�m rozsahu nejen odp�rce re�imu, a� u� skute�n� �i jen potenci�ln�, ale ohro�ovala i samotn� politick� �pi�ky totalitn�ho re�imu. �stup od teroru Od 60. let byla jej� �innost postupn� p�em��ov�na hlavn� na �lohu vnit�n� zpravodajstv�. St�tn� bezpe�nosti za�ala fungovat jako n�stroj politick� kontroly spole�nosti i jednotlivc�, jejich� aktivitami se re�im c�til ohro�en. Pro nejvy��� p�edstavitele KS� zaji��ovala informace o d�n� ve spole�nosti. Z�st�vala v�ak i nad�le aktivn�m represivn�m org�nem. Uskute��ovala mnoho akc� proti disentu, jednotliv� skupiny opozice m�la pod kontrolou a c�lev�dom� se sna�ila znemo�nit jejich �sil� o jednotn� postup. Mezi jej� metody pat�ily �ast� a no�n� domovn� prohl�dky, vyv�en� lid� do lesa, �krcen� mokr�m ru�n�kem, sexu�ln� obt�ov�n�, p�epad�v�n�, ni�en� aut, nast�hov�n� do bytu, nezakr�van� sledov�n� osob, nucen� disident� hl�sit se na odd�len� SNB dvakr�t denn�. Velitel� St�tn� bezpe�nosti Jind�ich Vesel� (1948 - 1950), Osvald Z�vodsk� (1950 - 1951), Jaroslav Hora ( �nor 1951 - prosinec 1951). Mezi dal�� velitele St�tn� bezpe�nosti, p��padn� n�m�stky ministerstva vnitra, kte�� m�li za �kol StB ��dit, pat�ili Anton�n Prchal, Josef Kudrna, Jaroslav Kl�ma, Viliam �algovi�, Alojz Lorenc. |
|
�innost St�tn� bezpe�nosti byla rozkazem ministra vnitra Richarda Sachra ukon�ena 31. ledna 1990. Dne 30.05.2007 ozn�milo Vojensk� zpravodajstv� informaci o tom, �e polistopadov� minist�i vnitra a obrany Richard Sacher a Miroslav Vacek byli vedeni jako tajn� spolupracovn�ci komunistick� vojensk� kontrarozv�dky, kter� byla sou��st� St�tn� bezpe�nosti. |
|
p��klady n�kter�ch akc�: |
|
autor textu: Daniel R��i�ka pou�it� literatura: 89,90 |
| Facebook Twitter | home |
| Copyright � 1999 - 2025 Tom� Vl�ek All rights reserved. V�echna pr�va vyhrazena. |