![]() |
![]() |
![]() |
|
![]() |
St�tn� bezpe�nost - akce Neptun |
Proveden� akce p�isp�lo v�znamnou m�rou k tomu, �e �SSR stoj� dnes v prv� linii (Akce "Neptun" - jej� pr�b�h a dosavadn� v�sledky, I. Spr�va MV, 8. odbor, 19. b�ezna 1965) |
V roce 1964 St�tn� bezpe�nost p�ipravila a uskute�nila operaci s kryc�m n�zvem Neptun. Dodnes je zn�ma jako senza�n� n�lez beden s tajn�mi nacistick�mi dokumenty, ukryt�ch na dn� �umavsk�ho �ern�ho jezera. U n�lezu byla �eskoslovensk� televize a nato�ila dokument, kter� sklidil velk� div�ck� �sp�ch a ocen�n byl i na mezin�rodn�m festivalu. Podstatou akce byla mystifikace, kter� m�la ovlivnit ve�ejn� m�n�n� nejen v �SSR, ale hlavn� v zahrani�� - zejm�na v SRN a Rakousku, a diskreditovat n�kter� sv�tov� politiky. ��inkem se neminula, proto�e zp�sobila n�kolik odchod� politik� z ve�ejn� sc�ny i p�r sebevra�d. C�l akce V SRN tehdy kon�ila lh�ta vymezen� tamn� �stavou na st�h�n� trestn�ho �inu vra�dy, kam spadaly nacistick� zlo�iny. Proml�ec� doba m�la vstoupit v platnost 8. kv�tna 1965. V z�padon�meck� spole�nosti proto prob�hala ostr� diskuse mezi zast�nci proml�en� a odp�rci, kte�� argumentovali t�m, �e se dosud nepoda�ilo usv�d�it v�echny v�le�n� zlo�ince. Hlavn�m c�lem akce proto bylo ovlivnit p�edev��m z�padon�meckou vl�du, aby proml�ec� lh�ta v platnost nevstoupila. Dal��m c�lem bylo vytvo�it ve sv�t� dojem, �e Z�padn� N�mecko je pokra�ovatelem nacistick�ho N�mecka. Kone�n� t�et�m c�lem bylo znejistit z�padn� sv�t tvrzen�m, �e mezi nalezen�mi dokumenty se nach�zej� tajn� seznamy nacistick�ch konfident�. ![]() p�evoz beden do Prahy Dezinforma�n� odd�len� Akci Neptun p�ipravil nov� vznikl� 8. odbor aktivn�ch opat�en� I. spr�vy Ministerstva vnitra (rozv�dky), kter� se zab�val dezinformacemi, politick�mi provokacemi a propagandou v��i z�padn�m zem�m. Pracovn�ci odboru se inspirovali ud�lostmi z podzimu 1963. Z rakousk�ho jezera Toplitsee byly tehdy vyzdvi�eny des�tky beden s fale�n�mi anglick�mi librami. V Evrop� tento n�lez vzbudil velk� ohlas. P��slu�n�ci rozv�dky vyu�ili p��le�itosti, kter� se j� nepl�novan� naskytla v prvn� polovin� roku 1964. Redakto�i popul�rn�ho televizn�ho magaz�nu pro ml�de� Zv�dav� kamera se chystali nat��et televizn� dokument o �dajn�ch z�had�ch �ertova a �ern�ho jezera. Jedn�m ze sportovn�ch pot�p��� Svazarmu, kter� si televizn� �t�b na prohl�dku dna obou jezer najal, byl toti� i z�stupce n��eln�ka 8. odboru Ladislav Bittman (kryc�m jm�nem kapit�n Brychta). Pracovn�ky odboru napadlo, �e v �umavsk�ch jezerech zinscenuj� senza�n� n�lez beden po nacistech, kter� budou obsahovat dosud nezn�m� z�va�n� dokumenty. Podobn� dokumenty rozv�dky socialistick�ch zem� dlouh� l�ta vlastnily, ale v�dom� je zadr�ovaly, aby jimi mohli z�sk�vat agenty na Z�pad�. Pr�b�h akce Pr�zkum dna �ern�ho a �ertova jezera svazarmov�t� pot�p��i prov�d�li koncem dubna 1964. O akci bylo na Ministerstvu vnitra rozhodnuto v kv�tnu 1964. Nat��en� televizn�ho dokumentu za�alo koncem �ervna 1964. 19. �ervna odpoledne byly z Prahy na �umavu tajn� dovezeny �ty�i upraven� bedny. M�ly n�le�itou vrstvu patiny, aby vypadaly, �e le�ely pod vodou dvacet let. Na dno �ern�ho jezera byly ulo�eny nad r�nem 20. �ervna 1964. V bedn�ch ov�em byly ulo�eny pr�zdn� pap�ry, proto�e se do t� doby nepoda�ilo z�skat ze sov�tsk�ch archiv� pot�ebn� dokumenty. ![]() vyta�en� beden z jezera Senza�n� n�lez Bedny svazarmov�t� pot�p��i objevili 3. �ervence 1964. Prostor kolem jezer byl pro ve�ejnost uzav�en. Na m�sto dorazil pot�p��sk� odd�l Ministerstva vnitra a �enijn� jednotka su�ick� brig�dy Pohrani�n� str�e. O dva dny pozd�ji byly uve�ejn�ny v �eskoslovensk�m tisku prvn� zpr�vy o n�lezu. Novin��i se k jezeru za�ali sj�d�t 7. �ervence. Bedny byly vyta�eny ve dnech 11. a� 13. �ervence a do Prahy byly v konvoji s velkou pompou p�evezeny 14. �ervence. Konvoj tvo�ily �ty�i motocykly, gaz�k, n�kladn� v�z, sanitka Pohrani�n� str�e a v�z SNB. M�stem ur�en� byl Kriminalistick� �stav. 16. �ervence ve�er vydalo Ministerstvo vnitra prost�ednictv�m �TK tiskovou zpr�vu, kde potvrdilo, �e bedny obsahuj� nacistick� p�semnosti. V tisku byla tato zpr�va zve�ejn�na 17. �ervence. Mezit�m pot�p��i pokra�ovali v ohled�v�n� dna obou jezer a vylovili n�kolik skute�n�ch poz�statk� z doby 2. sv�tov� v�lky, nap��klad bedni�ky s t�askavinami �i trosky letadla. Z�jem novin��� Prvn� �l�nky o pr�zkumu �umavsk�ch jezer p�inesla Ve�ern� Praha 24. a 27. �ervna 1964. �l�nk� v denn�m tisku p�ibylo a� 7. �ervence po n�lezu beden. U �ern�ho jezera se vyst��dalo 51 novin��� z denn�ho tisku a rozhlasu, �t�b televize, �t�b Kr�tk�ho filmu a fotografov�. Byl mezi nimi jen jeden zahrani�n� novin�� z V�dn� - ostatn� zahrani�n� listy p�eb�raly zpr�vy z �TK, stejn� jako Rud� pr�vo. Pravideln� denn� report�e a zpr�vy p�in�ely Ve�ern� Praha, Svobodn� Slovo, Lidov� demokracie, Pr�ce, Mlad� fronta, Zem�d�lsk� noviny, rozhlas a televize. Prvn� informace ov�em dost�vala od Ministerstva vnitra zpravodajka �TK Marie Koc�kov�, kter� byla u jezer p��tomna po celou dobu. Sv�mi zpr�vami tak ovliv�ovala ostatn� novin��e, kte�� se na jej� zpr�vy ve sv�ch �l�nc�ch odvol�vali. Zpr�vy �TK p�eb�raly hlavn� sv�tov� agentury. Nejv�t�� z�jem projevila agentura REUTER a �asopis LIFE, jeho� redakce dokonce uzav�ela s �TK dohodu o exkluzivn� report�i z pr�zkumu a jezern�ch n�lezech. |
Ve�ker� d�n� bylo soust�ed�no do hotelu Sirotek �pi��k, kde byli ubytov�ni pot�p��i i novin��i. Pro novin��e se v hotelu po��daly tiskov� konference a setk�n� s pot�p��i, pyrotechniky a pohrani�n�ky. N�lez v �ern�m jeze�e vzbudil v �eskoslovensku i v zahrani�� velk� ohlas. Zpr�vy a dohady o n�lezu podn�tily �adu ob�an� k pod�v�n� r�zn�ch informac�, kter� m�ly b�t vod�tkem k hled�n� �kryt� na �zem� republiky, kde nacist� v z�v�ru v�lky schovali r�zn� dokumenty nebo uloupen� cennosti. Novin��i i p��slu�n�ci Ministerstva vnitra tak� nasb�rali mnoho nejr�zn�j��ch informac� o oblasti jezer z doby 2. sv�tov� v�lky. Mezin�rodn� televizn� spole�nosti Eurovise a Intervise po��daly �eskoslovenskou televizi o mo�nost p�evz�t jejich dokument, kter� byl vys�l�n 4. srpna 1964. n�kolik z�padn�ch spole�nost� projevilo z�jem o koupi tohoto dokumentu. �ertovo jezero po jeho zp��stupn�n� nav�t�vilo na 4 tis�ce �eskoslovensk�ch a zahrani�n�ch n�v�t�vn�k�. �ist� hra? P�esto�e n�kte�� novin��i z�sk�vali pocit, �e s nimi Ministerstvo vnitra nehraje zcela �istou hru, mystifikaci neprohl�dli. V�sledek akce p�sobil velmi v�rohodn�. Nikdo nem�l pochybnosti. Tak� �eskoslovensk� televize nem�la o dezinforma�n�m ��elu ani potuchy. Do roku 1968 to byl jedin� p��pad zneu�it� televize Ministerstvem vnitra. Po roce 1970 se to st�valo b�nou prax� a vnitro dod�valo sv� materi�ly televizi velmi �asto. Tiskov� konference Tiskovka k nalezen�m dokument�m se za p��tomnosti dom�c�ch a zahrani�n�ch novin��� uskute�nila 15. z��� 1964 dopoledne v budov� �eskoslovensk� televize. Ministr vnitra Lubom�r �trougal na n� novin��e sezn�mil s "obsahem beden". Listiny podle n�j dokazovaly, �e Z�padn� N�mecko a Rakousko jsou prorostl� p�isluhova�i nacistick�ho re�imu. Novin��i byli p�esv�d�ov�ni, �e z�padon�meck� rozv�dka pokra�uje pln� v tradic�ch nacistick� �pion�n� slu�by, nebo� p�evzala do sv�ch slu�eb star� osv�d�en� nacistick� k�dry, vyu��v� star�ch nacistick�ch s�t� a prov�d� �pion� i proti dne�n�m politick�m p��tel�m a spojenc�m NSR. Novin���m byl v r�mci tiskovky tak� prom�tnut televizn� film o n�lezu nazvan� Archivy z jezera. Tiskov� konference m�la velk� ohlas. O obsahu dokument� psalo 25 italsk�ch novin, 18 z�padon�meck�ch, 7 rakousk�ch, d�le listy anglick�, francouzsk�, belgick�, �v�carsk�, americk�, latinskoamerick�, japonsk� a africk�. O dokumenty projevila z�jem �ada z�padoevropsk�ch politick�ch instituc�, v�deck�ch osobnost�, redakce list� i ofici�ln� vl�dn� m�sta z Rakouska, Francie, Belgie, �v�carska a samotn� N�meck� spolkov� republiky. V ofici�ln�ch z�padoevropsk�ch kruz�ch i na ve�ejnosti se utvrdily n�zory, �e �eskoslovensko disponuje zna�n�m mno�stv�m d�le�it�ch dokument�, kter� usv�d�uj� mnoh� v�znamn� osobnosti v NSR z jejich nacistick� a zlo�inn� �innosti. Cel� akce byla maxim�ln� zakonspirov�na a pozornost odv�d�na jinam. V�ichni pracovn�ci Ministerstva vnitra, kte�� na akci pracovali, museli podepsat z�vazek p��sn� ml�enlivosti. Pokra�ov�n� akce Akce Neptun byla vyu�ita k dal��m 20 samostatn�m akc�m na�� rozv�dky proti NSR. V tom nejv�ce pom�halo Ministerstvo zahrani�n�ch v�c�, kter� p�ed�valo kopie dokument� do mnoha z�padn�ch zem�. Dokumenty p�ed�valy i dal�� organizace. Nap��klad Svaz protifa�istick�ch bojovn�k� p�edal dokumenty z�padon�meck� centr�le pro st�h�n� v�le�n�ch zlo�inc� v Ludwigsburgu. Na z�klad� n�kter�ch dokument� byla pod�na �etn� trestn� ozn�men� proti �ij�c�m osob�m v NSR a bylo obnoveno ��zen� proti t�m osob�m, proti kter�m nebyl v minulosti dostatek usv�d�uj�c�ch d�kaz�. Mnoho materi�l� bylo vyu�ito proti konkr�tn�m osob�m a politik�m v z�padn�m N�mecku, ale tak� v Rakousku. Byli kompromitov�ni. Prost�ednictv�m zahrani�n�ho vys�l�n� �s. rozhlasu byli kompromitov�ni n�kte�� politici v It�lii. V �eskoslovensku byly materi�ly zve�ej�ov�ny p�edev��m v Rud�m pr�vu a v �asopise Sv�t v obraze. Tyto report�e byly p�etiskov�ny v cizin�. Redakce Sv�ta v obrazech si za to vyslou�ila n�le�it� ocen�n� a zhodnocen� ideologick�m odd�len�m �V KS�. Spln�n� c�l Akce Neptun sv�j c�l splnila. O dokumenty se zaj�mala sv�tov� ve�ejnost, zahrani�n� organizace st�haj�c� nacistick� zlo�ince, rodiny popraven�ch i odboj��i. Jm�na b�val�ch nacistick�ch funkcion��� zaj�mala p�edev��m z�padon�meck� m�dia. Psalo se o b�val�m exponentovi sudeton�meck�ho hnut� Emilu Franzelovi, o organiza�n�m vedouc�m Sudeton�meck�ho krajansk�ho sdru�en� Franzi Ohmannovi i o poslanci z�padon�meck�ho sn�mu za stranu FDP Zogelmannovi. Raku�an� dostali kopie dokument� o vra�d� kancl��e Dollfusse nacistick�mi pu�isty. Posledn� pr�zkum jezer Na ja�e 1965 zorganizovalo Ministerstvo vnitra pokra�ov�n� pr�zkumu obou jezer a Ple�n�ho jezera. C�lem bylo dodr�et �trougal�v p��slib na tiskov� konferenci, �e pr�zkum bude dokon�en. Nep�inesl v�ak ni z�sadn�ho, byla nalezena jen mrtvola nezn�m�ho mu�e a urna s popelem zem�el�ho. ![]() �ern� jezero v sou�asnosti Role Ladislava Bittmana Prav� pozad� akce Neptun odhalil v sedmdes�t�ch letech ve sv� knize �pion�n� opr�tky pracovn�k 8. odboru Ministerstva vnitra Ladislav Bittman, kter� po srpnu 1968 ode�el do USA, kde p�edn�el na univerzit� v Bostonu a za�al pracovat pro tajn� slu�by. Byl u v�eho: vymyslel akci, ukl�dal bedny na dno a nasm�roval k nim pot�p��e. |
souvisej�c� texty: N�vrh na aktivn� opat�en� akce Neptun Vladim�r Branislav: Nalet�li jsme �ST: Zpov�� Ladislava Bittmana akce Neptun |
autor textu: Daniel R��i�ka pou�it� literatura: 167 fotografie na str�nce: autor a archiv |
Facebook Twitter | nahoru home |
Copyright � 1999 - 2025 Tom� Vl�ek All rights reserved. V�echna pr�va vyhrazena. |