spolu s rodi�i, �leny dru�stva Interhelpo, se vyst�hoval do SSSR,

�il v kirgizsk�m Pi�peku (Frunze),

�il v Ni�n�m Novgorod� (Gork�m), kde vystudoval st�edn� �kolu,

(listopad) vr�til se na Slovensko,

vyu�il se soustru�n�kem a 1941-44 pracoval ve �kodov�ch z�vodech v Dubnici nad V�hom,

vstoupil do ileg�ln� KSS a zapojil se do komunistick�ho odboje, v n�m� byl v�znamn� �inn� jeho otec �tefan D. (1892-1969),

se aktivn� z��astnil Slovensk�ho n�rodn�ho povst�n� a p�i �stupov�ch boj�ch byl ran�n,

zam�stn�n jako destilat�r dro���rny v Tren��n�, z�rove� se politicky anga�oval v KSS,

tajemn�k, posl�ze vedouc� tajemn�k OV KSS v Tren��n�,

vedouc� odboru �V KSS v Bratislav�,

poslanec NS,

studoval na PF UKo v Bratislavďż˝,

vedouc� tajemn�k KV KSS v Bansk� Bystrici,

studoval na Vysok� stranick� �kole p�i �V KSSS v Moskv�,

�len �V KSS a �V KS�,

vedouc� tajemn�k KV KSS v Bratislav�,

tajemn�k �V KS�,

poslanec NS,

tajemn�k �V KSS,

kandid�t �V KS�,

�len tzv. Kolderovy komise �V KS� pro p�e�et�en� a dokon�en� stranick�ch rehabilitac�,

(duben - z���) �len p�edsednictva �V KS�,

(duben - leden) prvn� tajemn�k �V KSS,

poslanec SNR,

(5.1.1968 - 17.4.1969) prvn� tajemn�k �V KS�,

poslanec sn�movny lidu FS.

Jeden z hlavn�ch p�edstavitel� reformn�ho proudu v KS� v 60. letech, v�d�� osobnost a symbol Pra�sk�ho jara 1968, t��c� se mimo��dn� popularit� doma i v zahrani��.

Personifikoval dobov� snahy o demokratizaci, humanizaci v racionalizaci socialistick�ho spole�ensk�ho a politick�ho syst�mu v �eskoslovensku s vyu�it�m zdej��ch specifik a tradic ("socialismus s lidskou tv���"), ale p�i zachov�n� jeho soci�ln� ekonomick� podstaty.

Tento program a prvn� konkr�tn� kroky k jeho realizaci se marn� sna�il obh�jit p�ed odm�tav�mi reakcemi politick� reprezentace SSSR i v�t�iny dal��ch st�t� Var�avsk� smlouvy, na p�elomu �ervence a srpna 1968 vedl delegaci KS� na jedn�n� s politbyrem �V KSSS v �iern� nad Tisou a pot� na sch�zce p�edstavitel� komunistick�ch stran zem� sov�tsk�ho bloku v Bratislav�.

V noci z 20. na 21.8.1968 se spolu s v�t�inou p�edsednictva �V KS� postavil proti sov�tsk� invazi do �eskoslovenska a odsoudil ji jako okupaci. Po obsazen� Prahy byl s n�kolika dal��mi �eln�mi p�edstaviteli zaji�t�n a odvle�en do SSSR, kde se 23.-26.8.1968 ��astnil kremelsk�ch jedn�n� mezi �s. a sov. stranickou a st�tn� reprezentac� a 26.8.1968 pod n�tlakem spolupodepsal tzv. moskevsk� protokol o do�asn�m pobytu sov. vojsk na �s. �zem� a o "normalizaci" pom�r� v �eskoslovensku.

V n�sleduj�c�ch m�s�c�ch se sna�il uskute��ovat retarda�n� politiku proti s�l�c�mu n�poru Moskvy a jej�ch dom�c�ch p�isluhova��, nakonec v�ak donucen 17.4.1969 odstoupit z funkce prvn�ho tajemn�ka �V KS� a postupn� vy�azen z politick�ho rozhodov�n�. Od 28.4. do 15.10.1969 p�edseda FS, od prosince 1969 do �ervna 1970 �s. velvyslanec v Turecku. Koncem z��� 1969 zbaven funkce �lena p�edsednictva �V KS�, v lednu 1970 �lena �V KS�, 26.6.1970 vylou�en z KS� a ozna�en za vedouc�ho p�edstavitele "pravicov�-oportunistick�ch sil".

technicko-hospod��sk� pracovn�k Z�padoslovensk�ch st�tn�ch les�, od 1985 v d�chodu. V 70. a 80. letech udr�oval kontakty s opozi�n�m hnut�m a opakovan� vystoupil s kritikou normaliza�n�ho re�imu (v dopisech �s. org�n�m i rozhovorech pro zahrani�n� tisk), po zah�jen� sov�tsk� "perestrojky" se sna�il nav�zat kontakty s M. S. Gorba�ovem. Politicky se vyv�jel od reformn�ho komunismu k demokratick�mu socialismu z�padoevropsk�ch soci�ln�ch demokraci�.

V listopadov�ch dnech 1989 znovu vstoupil do politick�ho �ivota, podpo�il OF a VPN a pronesl projevy na manifestac�ch v Bratislav� i v Praze (24. a 26.11.). Od 28.12.1989 do sv� smrti poslanec SN FS, od 28.12.1989 do �ervna 1992 p�edseda FS, nejprve politick� reprezentant VPN, pot� Soci�ln� demokratick� strany na Slovensku - od b�ezna 1992 jej� p�edseda. Aktivn� se pod�lel na obnov� demokratick�ho parlamentu a v�znamn� se exponoval v z�pase o zachov�n� spole�n�ho �s. st�tu, pro sv� v z�sad� soci�ln� demokratick� postoje a reformn� komunistickou minulost byl ov�em napad�n ze strany pravicov�ch liber�l� a konzervativc�. Podnikl �adu zahrani�n�ch cest a p�evzal �etn� vysok� vyznamen�n�.

utrp�l v�n� zran�n� p�i autonehod� na d�lnici nedaleko Humpolce, v d�sledku nich� o dva m�s�ce pozd�ji v pra�sk� nemocnici Na Homolce zem�el.

Posmrtn� vyd�ny jeho memo�ry Nad�je um�r� posledn� (1993), napsan� ve spolupr�ci s J. Hochmanem.

souvisej�c� texty:

Akce StB Bukan�r

KSS

KS� - stranick� org�ny - gener�ln� tajemn�k

Pra�sk� jaro 1968

ud�losti roku 1968

moskevsk� jedn�n� 1968

Var�avsk� smlouva

Ob�ansk� f�rum (OF)

VPN

SSSR

Leonid Bre�n�v

Michail Gorba�ov

Drahom�r Kolder

Normalizace

Listopad 1989

vedouc� p�edstavitel� KS� v obdob� 1945 - 1989:

pouďż˝itďż˝ literatura: 12